Celozrnný chléb je oproti chlebu z vymleté mouky bohatší na minerální látky, vitamíny i stopové prvky. Kromě toho je i dobrým zdrojem vlákniny. Celozrnné obilné výrobky mají významný ochranný vliv proti nemocem srdce a některým typům rakoviny.
Celozrnný chléb a pečivo se nedoporučuje dávat malým dětem. Jejích organismus není ještě řádně připraven na vysoké množství obsažené vlákniny (množství vlákniny doporučené pro děti se odvíjí od jejich věku).
Do chlebového těsta nebo navrch bochníku jsou dodáváme různé druhy oříšků či semínek. Někdy se přidává i sušené ovoce (datle, fíky, švestky aj.). Kromě lepší chuti se dosahuje i vyšší nutriční hodnoty takového chleba.
Nečištěné obilné zrno obsahuje několik obalových vrstev, takzvané otruby. Ty jsou velice bohaté na vlákninu, obsahují vitaminy skupiny B a minerální látky.
Vláknina je důležitá, protože snižuje jinak celkem vysoký glykemický index chleba a pečiva obecně. Zjednodušeně řečeno po celozrnném pečivu nevyhládne tak rychle jako po bílém, takže ho můžete celkově sníst méně.
Základem pro výrobu celozrnného chleba je celozrnná mouka. V současné době není mnoho zdrojů, kde by se dalo toto pečivo koupit, přesto není nedostupné. V supermarketech jej budete hledat velmi obtížně, protože i když projdete všechny regály a přečtete si složení pečiva, ve většině případů narazíte na většinový obsah bílé mouky. Ale i zde najdeme výjimky – obvykle lze zakoupit lisovaný chléb, který je celozrnný (ovšem pomíjím chuť tohoto produktu). Lepší alternativou je zakoupit klasický celozrnný žitný chléb.
Výhoda celozrnného pečiva
Celozrnná mouka je zpracovávána včetně klíčků a části obalů, proto si zachovává vitamíny, minerály a vlákninu. S tím souvisí i snížení glykemického indexu – hladina glukózy v krvi nám po konzumaci celozrnného pečiva ve srovnání s bílým pečivem tolik nekolísá. Pozor ale na pečivo s obsahem tvrdého šrotu (celulózové obaly z vrchní části zrna) – při dlouhodobé konzumaci by to mohlo vést až k poškození střevní sliznice. Pokud bychom měli shrnout výhody celozrnného pečiva, vyjmenujme si zejména nižší glykemický index než pečivo bílé (nedochází tak k prudkým výkyvům krevního cukru) a obsah mnoha živin a vlákniny (denně bychom měli zkonzumovat 25-35g vlákniny).
V našé nabídce naleznete druhy chleba:
- Pšeničný – obsahuje nejméně 90 % mlýnských výrobků z pšenice z celkové hmotnosti mlýnských výrobků.
- Žitný – obsahuje 90 % žitných mlýnských výrobků.
- Pšenično-žitný – obsahuje nejméně 50% podíl pšeničných a více než 10 % žitných mlýnských výrobků.
- Žitno-pšeničný – obsahuje naopak minimálně 50 % žitných a více než 10 % pšeničných mlýnských výrobků.
- Vícezrnný – kromě pšenice a žita jsou přidány i jiné obiloviny, luštěniny a olejniny v množství nejméně 5 % z celkové hmotnosti.
- Celozrnný – obsahuje nejméně 80% zastoupení celozrnných mouk nebo jim odpovídající množství upravených obalových částí obilky.
- Speciální – obsahuje kromě mlýnských výrobků ze pšenice a žita také další složku jako obiloviny, olejniny, luštěniny, vlákninu, suché skořápkové plody, zeleninu, mléčné výrobky nebo brambory v množství nejméně 10 % z celkové hmotnosti použitých mlýnských výrobků. Patří sem i netradiční druhy pečiva typu pita chléb, arabský chléb nebo obdobné druhy chleba plochého tvaru s hmotností nižší než 400 g, které obsahují nejméně 50% podíl mlýnských výrobků a jsou zpravidla kypřené kvasem nebo droždím.
- Selský chléb – chléb s charakteristickými velkými a nepravidelnými póry, tvarovaný do kulatého bochníku o hmotnosti nejméně 2 kg, s minimálně 60% obsahem žitné mouky.
- Staročeský nebo tradiční chléb – je kypřen vitálním žitným kvasem, s minimálním obsahem 70 % vymleté žitné mouky.